Realizace designu nové kavárny Laura Coffee Sladovna
Viva byla moje srdcovka. Každý detail jsme měli pro vymyšlený hlavně proto, aby mohli lidé spolupracovat, aby spolu mohli mluvit, setkávat se. Otevřené prostředí s moderními prvky. Ukázat lidi druhým lidem.
A teď Sladovna, která není mým projektem. Klientem byl tentokrát můj muž Ivo. Neměl vůbec konkrétní představu, měl omezený rozpočet, dvě stejně velké místnosti vedle sebe. V jedné měla být kavárna a druhé pražírna. Říkali jsme si, že chceme lidem ukázat více z procesu, kterým káva prochází, hlavně z pražení. proto jsme mezi prostory vybourali veliké okno, kterým jde vidět na pražírnu. Na celé stěhování i úpravy bylo 14 dní. A kavárna nemůže být studená, protože to, proč si lidé dávají kafe jsou převážně ty nejkrásnější emoce. Ať si vezmeš, co u kávy probíhá: přátelství, rande, láska, pohoda, všechno to je teplo.
Nejprve jsme chtěly zdi pomalovat tuží. Jenže ten krátký čas za který měla být kavárna hotová bylo limitující. A zrovna v tu dobu jsem seděla na kávě se svou dobrou kamarádkou, která mi připomněla projekt, který jsem zmínila na jednom školení. Je to celosvětový Insideout project, kdy anonymní čtvrtě s vysokou kriminalitou vylepují na své domy a chodníky obrovské plakáty, fotky lidí, kteří tam žijí. Přišlo mi to jako úplně nejlepší nápad dát baristy na zdi kavárny i pražírny ve velkém formátu A1. Chtěla jsem jen černobílé fotky obličejů s emocemi. Jenže víš jak většinou nápady fungují. Nejtěžší je zapojit a namotivovat do nich i lidi. Původně jsem se hodně bala, že lidi z laura coffee se nebudou chtít fotit, a nebo viset dokonce uvnitř kavárny. Takže ráno jsem si vzala stativ a nový foťák a s přišla jsem do kavárny jen tak postávat a fotit baristy, kteří tam zrovna stěhovali. První den jsem měla zhruba 7 fotek, čili polovinu. Měla jsem obrovské štěstí že se povedly, lidi se sami sobě na fotkách líbili. Druhý den už mi psali další, kdy se budou fotit oni, takže 3. den jsem měla všechny fotky. Pro mě to byl obrovský úspěch a ukázka toho, jak jim funguje tým. Nechali se vyfotit i největší introverti. Jednoznačně jsme z Vivy použili tabule. Jsou všude. Sranda je, že takový koncept kavárny jsem opravdu někde ve světě neviděla. A tak to mám ráda, vytvářet nové cesty a nové koncepty. Nebýt jen odrazem Berlínských, Italských, Francouzských nebo Amerických kaváren. Tvořit i v Ostravě nové věci. Spojovat prvky, disciplíny, styly, techniky a hlavně lidi.